Liva: ..." Nedivím se, když ses upsal Ďáblu..." Opět meleš: Tvým učitelem TM je Maharishi Mahesh Yogi. Jeho vlastní výklad Ďábla však není křesťanský. Můžeš mi tedy nejprve vysvětlit, z jakého náboženského systému vůbec bereš svého „Ďábla“, když se současně odvoláváš na Maharishiho TM? Pokud se tak důsledně dovoláváš TM, pak bys měl vysvětlit především toto: odkud se v jeho učení najednou vzal osobní Ďábel, když Maharishi existenci takové bytosti odmítá? Buď tedy neznáš učení svého vlastního gurua, nebo si „Ďábla“ účelově vypůjčuješ z křesťanství, které jinak v praxi, kterou zde prezentuješ, odmítáš. V obou případech je výrok „Nedivím se, když ses upsal Ďáblu“ především usvědčující pro tebe, nikoli pro mě.
Liva níže napsal: "…Cela pomalu odstraňuje představy, jimiž ego má sklon zlidšťovat Boha – redukovat ho na uklidňující sílu, na něco srozumitelného a utěšujícího. Cela říká mnichovi: Bůh, kterého hledáš, není pravým Bohem. To, co ego nazývá božským opuštěním, je ve skutečnosti transcendence. Vidím, že nerozumíš……" Livo, vidím, že tomu nerozumíš ty. Soustavně nejsi schopný samostatně myslet a načítáš tam něco, pouze na základě názvů, či vět, které v tobě něco evokují. Soustavně nejsi schopný rozlišit mezi obecným pojmem „transcendence“ a konkrétní metodou „transcendentální meditace“. Z toho, že člověk překonává své představy, ještě neplyne, že praktikuje TM. A tvrzení, že „transcendentální meditace není ničím jiným než soustředěným přesahem“, je tvoje vlastní definice, nikoli argument.Kdyby tomu tak bylo, pak by každá soustředěná modlitba, při níž člověk překračuje své dosavadní představy, byla transcendentální meditací. Tím ale z TM děláš obecný pojem pro jakoukoli duchovní transcendenci. …Altro
Der Bericht schildert den seltenen Besuch eines Journalisten in der Charterhouse of the Transfiguration bei Bennington im US-Bundesstaat Vermont, dem einzigen Kartäuserkloster Nordamerikas. Der Journalist besuchte das Kloster im Spätherbst 2024 und erhielt ungewöhnlich tiefe Einblicke in das abgeschiedene Leben der dort lebenden 19 Mönche. Der Prior, Pater Lorenzo Maria, bringt die Haltung der Gemeinschaft in einem Satz zum Ausdruck: „Ich kann mich keinen einzigen Zentimeter ohne Gott bewegen.“ Der Journalist erlebt die persönliche Begegnung mit den Mönchen. Trotz ihrer strengen und zurückgezogenen Lebensweise wirken sie keineswegs kalt oder abweisend, sondern herzlich, humorvoll und gastfreundlich. Sie servieren Kaffee, Brot, Käse und Brownies, erzählen Geschichten und beantworten bereitwillig Fragen. Die Besucher erhalten zum Abschied unter anderem Rosenkränze, selbst gebackenes Brot und eine Flasche Chartreuse.
Po celé desaťročia sa tradovala legenda, že pilot, ktorý zhodil atómovú bombu na Hirošimu, sa stal kartuziánskym mníchom v Serra San Bruno v Kalábrii. Pravda bola iná. Otec Tony Lehmann, bývalý americký vojak, navštívil po vojne Hirošimu a hlboko zasiahnutý jej spustošením sa rozhodol stať sa „mužom mieru“. Neskôr vstúpil do kartuziánskeho rádu a žil v Serra San Bruno, než sa stal jezuitom venujúcim sa pastorálnej službe. Nebol to žiadny „kajúcny pilot“, ale svedok udalostí v Hirošime, ktorý si zvolil mier, modlitbu a službu. Otec Tony zomrel na leukémiu 8. marca 2002 vo veku 73 rokov.